Ráno jsme poslali Tomáše do práce (někdo dělat musí) a po pořádné snídani vyrazili s Verčou na Piha beach. Nejdříve jsme dali malý trek k vodopádu (kterých jsou po okolí Aucklandu stovky, město je obestřeno asi 50 ti sopkami a tudíž jsou možnosti procházek prakticky neomezené), poté jsme omrkli Lion Rock na pláži.

Odpoledne jsme zašli potrénovat na lezeckou stěnu, což bylo po více než 3 měsících bez lezení opravdu příjemné – zase další důvod uvažovat o strávení Evropské zimy v létě jižní polokoule.

Na poslední den na Zélndu jsem si naplánoval návštěvu centra Aucklandu.

Do města jsem se svezl s Tomášem, nechal u něj v autě batoh a vyrazil na průzkum. Jelikož město samotné toho zase tolik nenabízí (předností jsou pláže a kopce v okolí), zkusil jsem hledat geocaching. První jsem nalezl ve Western parku s pěknou skluzavkou.

Karangahape road měla být zajímavá díky trasvestitům, ale asi bych musel přejít večer. Nic víc než poutače na night kluby jsem neobjevil.

Druhou cache jsem našel v hlavním parku před Auckland War Memorial muzeem, kde jsem ještě omrkl velkou zimní zahradu s tropickými rostlinami.

Přes univerzitní kempus jsem se dostal do Albert parku a odtud přes Auckland Art Gallery do úplného centra.

Kromě Auckland Town Hall a Sky Tower zaujali jenom opravdu autentické „už od roku 1950“ Kiwi prodejny suvenýrů – kde jako prodejce nenaleznete nikoho jiného než číňany 🙂
Odpoledne jsem si odpočinul v přístavu, nabral stavební nářadí pro Michala (cestovního kolegu z Austrálie) a přes jachetní přístav s dvěma mosty, které se pro lodě otvírají, se dostal zpátky k autu a díky Tomášově odvozu až na letiště. Teď už jen celou noc v letadlech a hurá zpátky do Asie 🙂

Zas tak jednoduché to nebylo, jelikož jsem do poslední chvíle čekal, kolik bude toho zednického nářadí, nekoupil jsem si odbavené zavazadlo dopředu a chtěl se rozhodnout až podle váhy jestli posílat poštou (cca 110 NZD), nebo si zaplatit kufr (67 NZD) Moc toho nebylo, uvést to zvládnu => chci koupit kufr, ale ouha, míň než 4 hodiny před odletem uz to nejde online a jediná možnost je na letišti za 105 NZD! Takže 40$ ztracených úplně zbytečně, to to mohlo letět poštou a já si užít poslední týden v Malajsii bez pořádného závaží na zádech…