Na prvotní prohlídku Sydney a načerpání informací o historii jsem si zvolil free walking tour.
Začínalo se od town hall a první věc co jsme se dozvěděli bylo, že před 200 lety v místě kde právě stojíme býval hřbitov. Až smrad který lidem vadil donutil radní hroby vykopat a těla přesunout a umožnit tak vzniknout novému centru města. St. Andrews cathedral byla postavena v roce 1868 a je tak nejstarší katedrálou v Austrálii (úsměvné oproti Evropě), v podobných letech byla otevřena i Town hall, která dnes slouží hlavně koncertům.
Kdy byla vlastně Sydney založena? 26.1.1788 přirazilo 11 anglických lodí (o pouhé 4 dny dříve než Francouzi) k pobřeží „země nikoho“, kterou si okamžitě nárokovali jako New South Wales.

Queen Victoria Building, neboli QVB (Australané celkově rádi zkracují) je původně budova trhu, ale jelikož na trhy nebyla vhodná, chtěli ji předělat na parkoviště. To se naštěstí nestalo a dnes je plná butyků, kaváren a jiných obchůdků, samozřejmě čím vyšší patro tím dražší značky (jelikož v přízemí byl Tommy Hillfinger, zajímalo by mě co je nahoře) Zajímavá je historie sochy královny Viktorie před trhy – ta původně stála v Irsku, ale jelikož Irové sochu anglické královny nechtěli, dostala se až sem.

Hide park barracks byly postaveny jako vězení až v roce 1819 – i když Austrálie byla pro Angličany trestaneckou kolonií od počátku, vězení do té doby nepotřebovali (vězni byli prakticky všichni a možnost útěku nebyla, smrt by případně uprchlíky čekala jak na poušti, tak na moři)

St. James kostel byl po celých 50 let nejvyšší budovou v Sydney. V porovnání s aktuálně nejvyšší Sydney tower (přezdívanou golden bucket, neboli zlatý kbelík) se i tato informace zdá neuvěřitelná.

Prakticky po celém městě jsou vidět duhové praporky vyzývající k volbám za umožnění sňatků gayů a lesbiček.

Bohužel před budovou centrální pošty se mi skupinka při čekání na nejlepší fotku ztratila a já už je nenašel. Zašel jsem tudíž do muzea The Rocks (nejstarší části města, přístavu kudy všichni přistěhovalci procházeli) a pořádně se prohlédl dominanty města = Harbour Bridge s ještě slavnější budovou opery.

Večer jsem se zúčastnil další free walking tour po výše zmiňované čtvrti The Rocks. V této čtvrti kvetla kriminalita a odehrála se zde také nejslavnější Australská bankovní loupež. Až po vykradení banky bez jakéhokoliv jejího poškození si úředníci uvědomili že asi neměli nechat stavět banku zloděje… Ukradeno bylo 14 tisíc liber, což v přepočtu na dnešní dobu dělá cca 20 milionů AUD. Pověstné byly také místní hospody – s propadlišti pod židlí, které se otevřelo až byl zákazník řádně unavený a usnul. Nešťastník se probudil až na lodi odsouzený zde pracovat několik měsíců až let.
V podchodu si každý musí otisknout svou podrážku – samozřejmě je to zakázané a nedávno radnice utratila spoustu peněz za vyčištění a instalaci kamerového systému – bezúspěšně, stopy přibývají hned nové.
Kus skály na střeše auta je sice zajímavé umění, ale do té doby než radnice nechala umístit nápisy „nevolejte záchranku, nejedná se o nehodu ale o umění“, to moc lidí nechápalo.

Na úterý jsem si naplánoval procházky po pobřeží. Po vysednutí z autobusu na Coogee beach mi byla zima (ne že bych mrznul, ale bundu si sundávat nechci) – proto mě dost udivilo že někteří pitomci lezli do vody 🙂

Krátkou ale o to intenzivnější rozcvičku jsem si dal na workoutovém hřišti na pobřeží – a bylo to přesně to co jsem po ránu potřeboval.

Tak tady na Waverley Cemetery, bych chtěl být pochovaný. Odpočívat navěky s výhledem na nekonečný oceán by se mi opravdu líbilo.

Nejznámější pláž v Sydney – Bondi Beach.

Autobusem jsem se poté přesunul k parku The Gap a prošel si celý Watson Bay výběžek. Dost mě zde zaujal nápis „Always remember the power of the simple smile, a helping hand, a listening ear and a kind word.“

Lodí jsem se poté přesunul k budově opery a tu si tentokrát prohlédl z blízka. Její plášť pokrývají „rybí šupiny“ a tak celkově je plná symbolik.
Jelikož muzeum peněz (chtěl jsem zjistit jak to bylo s těmi plastovými bankovkami, jestli je opravdu udělali pro potřeby surfařů aby neměli problémy s promočenými papírovými penězi) už jsem do zavíračky nestíhal, vyrazil jsem k Sydney Observatory jen abych po vyškrabaní se na kopec zjistil, že je dnes zavřeno. Zpátky do přístavu, nasedl jsem na další loď a svezl se k Maritime muzeu.

V Paddy’s markets jsem nakoupil jídlo na cestu a zakončil 2 denní putování po Sydney zkratkou přes čínskou čtvrť.