A je to tady, velký den konečně nastal, dnes odpoledne deep water soloing!

Předtím ještě projížďka dračí zátokou na kajaku. Musím uznal že s mořskýmí proudy, vlnami a double kajakem, kde o co víc bojujete s tim dalším abyste se netocili dokola a jeli rovně, o to víc se tocite dokola… no po pár hodinách jsem nechápal jak maji ruce ještě ten samý den zvládnout lozit po skalách.

Vydatný oběd na lodi a pár salt z paluby – asi abysme si zvykli na to skákání a nebáli se ze skal padat.

První cesta, na lezení lehká, na skok bylo těch 5-6 metrů výrazně víc než skákání z lodi, ale i tak nic co by nás mohlo zastavit. Hned druhá cesta byla ovšem 2x tak dlouhá a zde už nahoře musel člověk přemýšlet jestli se mu chce dolů. Odpočet, pár vteřin strachu, těsně před dopadem skrýt rukama důležité orgány, nadechnout se, vyplavat a vzhůru na další cestu. I díky výhledu na ostatní vapencove ostrovy Dračí zátoky se jedná o neopakovatelny zážitek. Jedna cesta střídala druhou, zážitek neopakovatelný a nadosmrti zapamatovatelný. Velký dík Asia Outdoors a průvodcům Sagari a Ron!

Pár poznatků:
-lano prostě chybí. Když se dostanete do těžšího místa, nemůžete si před ním odpočinout, odsednout, podívat se kudy dál. Prostě lezete dokud neodpadnete a pokud to vyjde zrovna na nějakou zajímavou pozici, preferujete raději spadnout dřív, než padat na záda
-skočit prostě musíte, i když z té výšky máte strach. Doporučení je neustále se dívat jak jste vysoko a pokud by se to dostávalo nad limit, nelezte dál a skocte, případně si nechte odpocitat od ostatnich na lodi a skocte. Jediný jiný způsob jak vas odsud dostat, je že průvodce vyleze za váma a poté vás ze skály skopne!
– není nejlepší nápad padat zrovna ve chvili, když na vás lidé z lodi volají, že pod váma plave mořský had (případně medůza), ani ve chvíli, když se pod váma motaji nějací blbci neschopní ukormidlovat svůj kajak…

Večer jsme společně s Allanem, Mattem a dalšími vyzkoušeli „laughing balls“ Příjemné to bylo, ale efekt vyprchá velmi rychle