Dnes to byl zahul, téměř 400km, 1000 výškových metrů a k tomu hádání se s navigaci, aby mě nehnala na dálnici, kde motorky nemůžou.
V 7 jsem vyrazil, v 8 dal rychlou snídani a před 10. měl za sebou přes 130km. Super, pokud to takhle pujde dál, zvládnu to za 9 hodin a ve 4 jsem na místě…
Když na navigaci zasvítilo posledních 150km, měl jsem obrovskou radost. Hned za první křižovatkou radost přešla
Průměrná rychlost se snížila z 40km/h na 15 a co hůř, netušil jsem kdy se asfalt vrátí.
Zrovna když jsem byl nejvíc naštvaný, objevil se přede mnou kouzelný dědeček – celý v bílém si se svým deštníkem vykracoval přes bláto. Jelikož čtu Pána Prstenu, napadlo mě že je to buď hodný Gandalf který mi pomůže a z bláta mě vytáhne, nebo zlý Saruman. Byl to Saruman – cesta se zhoršila!
Když jsem myslel že už to horší být nemuze, objevil se přede mnou tenhle rolnik po pás ve vodě. Uvědomil jsem si že já jsem jenom po kolena od bláta, vždyť to zas tak špatné není – a nakonec jsem si ten motokros i užil.

Při sjezdu z jednoho kopce jsem na silnici přede mnou uviděl nějaký klacek. Až když jsem jej míjel koly vzdálenými max 20 cm, z klacku se vyklubal další had. Než jsem stihnul zastavit měl už varovně vztyčenou hlavu. Než jsem se stihnul vrátit, tak se odplazil do trávy a moc chutí ho hledat jsem skrz vztyčenou hlavu neměl.

S dalšími si potom hráli kluci u cesty

Do Sa Pa jsem díky 2 hodinové off road vložce přijel kompletně utahany po 6. večer. 11 hodin v nehorázně tvrdém sedle je docela dost…

Dnes najeto 390km. Celkově už padlo přes 2500km.