Budicek na 6 ráno, tak abychom stihli plovoucí trhy. Spousta ovoce a zeleniny, dohadování o cenách, to co jsme zvyklí vidat v centru města zde probíhá na vodě. Lodě naložené ananasy, dynema, kokosy, mangem, nebo treba česnekem a bramborama… no prostě všechno co se v úrodné deltě Mekongu dá vypěstovat se zde na vodě prodává ve velkém, tak aby se mohlo poté převézt na další trhy v okolí.
Zastavka v ovocnem sadu nenadchla – ano, stromů, palem a plodů byla spousta, ale když vám k tomu nikdo nic neřekne, a jen čeká že si během nucené hodiny koupite oběd, obejdete to za chvilku. Procházka po vesnici uz byla lepší hlavně díky této rodince. Společně s Ryanem jsme dostali do každé nohy (vietnamci maji asi 3 nohy…) po stamprli vynikající ryzove palenky, po cestě nazpět jsme to zaokrouhlili na 5 kousků, no a pak už jim nedělalo žádný problém nás přemluvit abysme si za 20korun každý pulcika koupili 🙂
Továrna na výrobu ryzovych nudli byla také zajímavá, hlavně tato pizza chutnajici jako výborné bramburky
Nebo ještě líp kokosové víno (kdo za me ty 4 hodiny cesty odridi opravdu nevim), které ve společnosti přátel chutná nejlépe se sušenýma rybickama a zabima nozickama
S mojí láskou uz si na sebe začínáme zvykat – dnes ani jedna závada a jediná návštěva servisu byla srkz preventivní sponovani řetězu. Také už jsem pochopil jak na zpomalovaci prahy. Jedinou moznosti jak je přejet, aby to nerozhazelo zadni kolo, je prejet je v plne rychlosti. Je to super pro mě (nebojím se pádu), pro motorku (netrha ji to retez) ale ne pro policii, která pro rychlost nemá pochopení, a tak mě dnes poprvé zastavila. Zatímco kontrolovali ostatní motorky, já v klidu vytahoval papíry a nejevil žádné známky strachu anebo chystani uplatku, takže mě raději beze slova nechali jet dal 🙂
Na obchvatu Saigonu jsem viděl prodávat ryby – kdyz jsem chtěl omrknout co přesně mají na prodej, nestačil jsem zirat…dobrou chuť
Večer ni kamarádka Htao ještě ukázala roof top bar s nádherným výhledem na osvětlené město.
Dnes 150 km z Can Tho do HCMC bez jediného problému.