U snídaně jsem se seznámil s Nemkou Yvonne, s kterou jsme se domluvili na společnou prohlidku mesta. Vybornym napadem bylo zapujceni kol (40kč na den), diky kterym byl pohyb v obrovském meste výrazně snazší nez se pohybovat pěšky.
Po nákupu listku na zitrejsi vlak jsme vyrazili k Mandalay palace – jedna se o zhruba 2,5 x 2,5km velky areál ohraniceny vodnim prikopem. Rozloha paláce je opravdu obrovská, prekvapenim je ze turisti můžou navstivit (za 10 000 kyat = 200 kc) jen paláce uprostřed zbytek tvoří vojenský prostor kde je zakaz vstupu. K naštvaní je to ze nase kola jsme museli nechat pred areálem, jen kvuli tomu, aby nam hned za bránou mohli nabízet půjčení kol jiných, nebo odvoz k paláci (cca 1km) taxikem!
Zakoupena vstupenka je platna 5 dnu a plati do zhruba 10ti dalších zajimavych mist ve městě (kde vstupenky nikdo nekontroluje:) ), takze jsme hned omrkli pagodu Sandar Muni
Pred návštěvou dalsich jsme dali oběd a seznamili se s cisnikem Naing Htoo Lwin, ktery nam nabidl odpoledni odvoz k mostu U Bein.
Po obede jsme omrkli klášter Schve Si Yek Tar, ktery byl ale skrz prazdniny prazdny. Naladu jsme si spravily u pagody Kuthodaw, kde je největší kniha na světě Tripitaka (budhusticke posvatne texty) Kazda stranka je ukryta v jedne stupe, kterych je celkem 729!
Makeup z tanaky nejenze v horku prijemne chladi, ale take urzuje mladou pokozku a hlavne sexy vypada
Pote nasledoval vyslap na Mandaly hill – mozna ze na kole to nebyl nejlepsi napad a prochazka mezi pagodami po schodech by byla jednodussi, kazdopadne vyhled z kopce na město za tu namahu stál
Hodinova projizdka pres blaznive mesto ve třech na malickem skutru a prochazka po moste U bein (1200 metrů, postaven z teakoveho dřeva) pri západu slunce, jsou zazitky k nezaplacení
Po navratu jsme chteli Naing Htoo Lwin podekovat za odvoz i pruvodcovske sluzby alespon malou částkou. I kdyz nam na obed tvrdil ze nas tam zaveze zadarmo, byl jsem si jisty ze pri navratu bude neco vyzadovat. Jake bylo me prekvapeni kdyz si nevzal vubec nic! Jaky to rozdil oproti Thajsku nebo treba Indii, kde ve vetsine případů turista = zlate prasatko. Myanmar se mi zacina libit cim dal tim víc!