Z Jagat (1300m.n.m.) jsme po velmi vydatne snidani vyrazili po 8.rano. Po par minutach jsme odbocili z cesty do prudkeho (ale nastesti ne dlouheho) stoupani. Odmenou za snahu nam byly nadherne vyhledy, palmy, zvuky tropickych ptaku a nakonec i vysoky vodopad.
Po sestupu k rece jsme dali delsi fotopauzu, protoze jeji rozbourena voda a strme skaly nas naprosto okouzlili.
Aby toho nebylo malo tak se nam ukazali i „jesterky“, opice, telatka a oslici
Zde jsem se oddelil od Joshe a Layvanh, aby mohl kazdy pokracovat vlastnim tempem.
Cesticka vedla stale vys a vys, teplota stoupala, ja se potil jako krava a kdybych se nebal spaleni, sel bych snad nahy. I proto me velmi prekvapil jeden nepalec v perove bunde! Asi mu byla zima…
Zajimavy je take zpusob jakym nepalci nadpojuji vodovodni trubky
Okolni hory jsou stale vyssi a vyssi, najednou stojim u upati tech které se vcera zdali v nedohlednu.
Pred pul jednou jsem se konecne dostal do vesnicky Tal (1700mnm), u ktere se reka uklidnuje a vytvari velke koryto.
Nasledoval vyborny veg+egg fried rice (vyborne jidlo na ktere jsem zvykly z Indie) a za odmenu jablkovy kolac – nemala porce me donutila dat si hodinoveho slofika na zahradce restaurace 🙂
Odpoledne jsme se predbihali se skupinou nemeckych skolaku, kteri se prijeli podivat jak to chodi ve skole v nepalu.
Ze hory jsou nadherne je vic nez jasne. To ze dokazou byt i nebezpecne ukaziji nasledujici fotky
Na noc jsem zakotvil v Darapani (1980 m.n.m)
